Historie závodu

• Tento recesistický závod původně nesl název „24 hodin Le Hvězda“. Jeho vznik spadá do roku 1987 a lze jej připisovat nejspíše Klubu instruktorů a pionýrských pracovníků 54. pionýrské skupiny generála Smíška v Praze 6, který byl v letech 1987 - 1989 jeho pořadatelem. Závod se jezdil v pražské oboře Hvězda, obklopující stejnojmenný letohrádek, a původně byl závodem pionýrských vedoucích a instruktorů. Skromné zmínky se mu dostalo dokonce i v tehdejším tisku, a to nejen v „Pionýrské štafetě“ (zpravodaji PO SSM), ale i v Lidové demokracii.

• Rok 1989 byl zlomovým nejen pro dějiny národa českého, ale zasadil i nepěknou ránu tomuto mladému závodu. Pionýrské kolektivy se rozpadaly, přecházely do obnovovaných dětských organizací, vedoucí odcházeli, přeživší oddíly ztratily vzájemný kontakt. Pořadatele odvál čas a závod zanikl.

• Tradici závodu se podařilo obnovit až v roce 1992. Postaral se o to tým Dálava, který v tomto roce uspořádal v pražské Stromovce závod „24 hodin Le Stromovka“. I když startovní listina ve srovnání s koncem osmdesátých let prořídla, závod proběhl úspěšně a udržel si tradici i v dalších letech. Název se pak v průběhu času ustálil na výstižném „24 hodin na koloběžce“.

• Počet startujících týmů v obnovené historii závodu zdaleka nedosahoval astronomických hodnot, na desetinná ani komplexní čísla však naštěstí nedošlo (oblíbená byla číslice 3, příp. 4). Situace se zlepšila v roce 1998, kdy se díky hojné propagaci (včetně internetu) postavilo na startovní čáru desátého ročníku „koloběžek“ 10 jezdců, zastupujících osm týmů z Prahy a dva z Děčína. Poprvé zvítězili Stopaři, sesadivše (jednou provždy) z prvního místa Dálavu.

• V roce 1999 bylo nejspíš dosaženo jakési pomyslné kapacitní hranice závodu, neboť se zúčastnilo 12 pražských týmů. Prostor startu a cíle začal být nepřehledný a mohlo se taky dost dobře jednat o středně úspěšnou demonstraci. Zvýšený výskyt osob se spacáky a dekami v této části Stromovky vzbudil pozornost staršího občana, který na místo přijel starším vozem tovární značky Škoda a začal se shánět po pořadatelích. Možná měl v úmyslu přihlásit své vozidlo jako koloběžku se sajtkárou, spíše se však tvářil jako „ochránce přírody“. Prvenství obhájili Stopaři.

• Dvanáctý ročník závodu v roce 2000 byl rovněž silně obsazen. Startovní pole zaplnily vesměs tradičními týmy, v počtu 11. Zpestřením byla neočekávaná přítomnost přenosového vozu Metropolitního expresu, který měl v úmyslu odvysílat přímý vstup do zpravodajské relace na TV Prima. Po konstatování, že na místě není signál, zasunuli technici téměř dvacetimetrovou anténu zpět do vozu a odjeli. Bez zájmu kamer tak opět zvítězili Stopaři.

• Ačkoliv byl 13. ročník „koloběžek“ (2001) skepticky označován jako „smolný“ (a loňský zájem policie i situace kolem nové vyhlášky apod. tomu nasvědčovaly), vše nakonec proběhlo v pořádku - dá-li se to konstatovat, když zase (už počtvrté) vyhráli Stopaři... Závod poprvé nebyl pořádán „načerno“.

• Na čtrnáctém ročníku 2002 ukončila zlatou éru Stopařů stáj CBTP (Comedy Boys Technika Praha) a obsadila poprvé zlatou příčku. Jak se ukázalo v dalších letech, ne naposledy.

• V roce 2003 se závod dočasně vrátil do obory Hvězda, protože Stromovka byla stále ještě značně poznamenána povodněmi v srpnu 2002. I na mlatovém povrchu, tedy bez tradičního asfaltu, obhájili CBTP své prvenství z předchozího roku.

• Roky 2004 a 2005 byly ve znamení návratu do Stromovky, i když o původním povrchu tratě si mohli jezdci nechat jenom zdát - ani po třech letech se nepodařilo cesty ve Stromovce opravit. V roce 2005 tak byla trasa dokonce zpestřena překonáváním výkopu po dřevěném můstku v úzkém bočním průchodu  „prvního“ viaduktu.
  Zajímavé věci se začaly dít na startovním poli - roku 2004 se objevil první „One man team“ (Slimejš), o rok později „Woman team“. Na stupních vítězů se usídlila stáj Ultima Praha.
   

• Osmnáctý ročník v roce 2006 vyhrálo pražské Oswego - a na první příčku dosáhlo poprvé po devíti letech své účasti v závodu. To o rok později (2007) zvítězivší Ústečáci-Spolchemie potřebovali k vítězství roky pouze dva. Chemici jsou však na svých koloběžkách jako doma a ze závodů ve své rodné severočeské metropoli mají dost natrénováno.
   

• Na startu jubilejního dvacátého ročníku v roce 2008 se kromě třinácti regulérních stájí objevila také výroční stáj „Veteráni 24“. V jejích barvách si na svou dřívější účast v závodě zavzpomínali bývalí jezdci několika dnes již historických stájí. Na kuželce se pak po zásluze objevilo další nové jméno - Potkol.
    

• V roce 2009 se na stupni nejvyšším podruhé umístila ústecká stáj Ústečáci-Spolchemie. V následné diskusi o povinném svícení a bezpečnosti jezdců obecně se projevily různé přístupy stájí k závodu a odlišné představy o jeho organizaci a dalším vývoji.
  O rok později, v roce 2010, došlo následně k úpravě pravidel a zpřísnění podmínek účasti stájí - pro některé z nich se tak stal tento rok pravděpodobně poslední možností účasti v závodu, a to v rámci kategorie „fast foot“, jejíž výsledky však nebyly započítány do souboje o putovní kuželku. Nejlepšího výkonu dosáhli opět Ústečáci, s ohledem na jejich zařazení v kategorii FF se však putovní kuželka poprvé v historii dostala do držení stáje Nudle s mákem.
    

• Již bez stájí „fast foot“ proběhl v roce 2011 třiadvacátý ročník závodu, Nudle s mákem obhájily v konkurenci dalších dvanácti týmů své loňské prvenství v hlavní soutěži. Kromě již obvyklé noční bouřky byl tento ročník zajímavý také neobvyklou podporou soupeřících stájí mezi sebou (půjčování nejen nářadí, ale i koloběžek  a dokonce i jezdců) a rekordním výkonem Slimejše v kategorii „One man team“ (82 kol, 196,8 km).
  V roce 2012 proběhl poslední ročník závodu před očekávaným koncem světa (dle mayského kalendáře), a připsal si mnohá prvenství. Na startu i v cíli byl rekordní počet stájí (15), Slimejš dostal do své kategorie OMT konkurenta Sheika (což ho rozhodilo natolik, že svůj loňský výkon překonal o dvě kola místo jednoho, jak původně zamýšlel, a dostal se tak nad hranici 200 km) , o první čtyři místa se sváděl nelítostný boj celých 24 hodin (aby nakonec o stříbru a bronzu rozhodlo pouhých 10 vteřin), a konečně - po téměř dvaceti letech účasti v závodu - zvítězila historická stáj Parallo. A taky vůbec nepršelo.
   

• V roce 2013 se startovní listina opět o něco nafoukla, závodilo 16 stájí a jeden nováček v kategorii One man team - Tomáš alias Stopaři (tato historická stáj se tak po devíti letech symbolicky vrátila do závodu). Parallo své loňské vítězství neobhájilo a po tvrdém boji muselo přenechat putovní kuželku stáji Grassel. Fantastický výkon předvedl Tomáš, závodivší sám pod hlavičkou Stopařů -  s přestávkami vydržel až dokonce závodu a zajel nečekaných 276 km (115 kol), čímž vytvořil rekord pro kategorii OMT - stáj jednoho muže. Pozornost přitahoval také gril, resp. maso a klobásy z něj, kterými (ačkoliv byly zdravotně nezávadné) Mylun nezištně obdarovával soupeře.
  O rok později, 2014, už Mylun pochopil nevýhodnost vykrmování protivníků a na řízek pozval už jen ředitele závodu (což Wemenům přineslo konečné 15. místo z 18 startujících stájí). Loňský prvovítěz neudržel svoji pozici a putovní kuželku poprvé získala stáj Yedoo. Kromě vytrvalého deště v noci, v posledních hodinách závodu i během vyhlašování výsledků byla nejcharakterističtějším rysem 26. ročníku vyfrézovaná hlavní cesta od druhého viaduktu, po které bylo možno jet jen na úzkém proužku zbylého asfaltu u levého okraje, pouze v noci bylo povoleno objíždění po souběžné mlatové cestě. Třem stájím byly při vyhodnocení sníženy jejich výkony za použití této cesty i během dne (jednalo se o největší pořadatelský zásah do průběhu či výsledků závodu v historii).
   

• Příjemný a klidný ročník s absencí deště a se souvislým povrchem tratě - to byl opět silně obsazený rok 2015. Na putovní kuželku se poprvé dostali Tři s mákem (koalice týmů Nudle s mákem a Tři v triku). Neuvěřitelně slabý výkon se konečně povedl stáji Klídek - její kapitán nechtěl během závodu ani mluvit, aby se mu náhodou nezrychlil tep a tím nestoupla výkonnost... Naopak maximum ze sebe vydali dva sóloví závodníci v kategorii OMT - Stařena (82 kol) a Yedoo sólo (76 kol), Tomášův stopařský výkon z roku 2013 (115 kol) však nepřekonali.
  V roce 2016 představily stáje Tři v triku a Nudle s mákem další variantu svého mixu - „zbytková“ stáj S mákem v triku obsadila lehce podprůměrné deváté místo, zato Tři nudle získaly prvenství svým dosud nejlepším výkonem 243 kol (583,2 km). Skokanem roku se stala nová stáj UFO, obsadivší rovnou 5. příčku. Mezi OMT se přidal Opičák ze Smraďochů, který se stal vyzyvatelem Sheika z roku 2012 a oba ze sebe vydali maximum - to Opičákovo však bylo nakonec o pár kol větší (118 kol oproti 101), čímž po třech letech (a o tři kola) přeci jen padl Tomášův rekord OMT z roku 2013.
   

• Nechtěnou raritou se stal rok 2017, kdy kvůli přecpanosti Stromovky různými komerčními aktivitami (maskovanými za sportovní akce, dobročinné běhy apod.) musel být změněn tradiční čas konání závodu a startovalo se v pátek již ve 12 hodin, (v sobotu ve 13 hod. už musela být Stromovka vyklizena). Akce se po letech neobešla bez zvýšeného zájmu Městské policie (příslušný úřad už nestihl vydat povolení, tak alespoň podal udání nepovolené akce; k tomu si rezidenti v Gotthardské, kteří bez povolení zabírají chodník květináči a auty, stěžovali na naše auta, parkující s povolením v místě nám vyhrazeném). Závod po čtyřech letech opět vyhrál Grassel, následován na druhém místě loňským skokanem UFO. V rámci soutěže OMT tentokrát Sheika vyzval na souboj Tomáš, který nechtěl nechat bez odplaty Opičákův rekord z předchozího roku. A zatímco Sheika bohužel opět zradila noha, Tomáš posunul hranici sólojezdců na 126 kol (302,4 km).
  Jubilejní 30. ročník závodu v roce 2018 vyhrál znovu Grassel, následován opět stájí UFO.  Velkou rošádu předvedli USK šachy a -  přeskočivše šest příček - získali bronz. Kategorie OMT zůstala tentokrát neobsazena (přestože Stopařům hrozilo, že pro akutní nedostatek jezdců do této kategorie spadnou - nakonec však raději závod vzdali). Opakované problémy se Stromovkou zapříčinily měsíční posun termínu (na půlku června) a zřejmě povedou k přesunu závodu do jiné lokality.